Novým motorem farmaceutického průmyslu se stávají léky na hubnutí. Diabetes a obezita, které pohánějí expanzi těchto léků, dohání tradiční stálice, jako jsou onkologické a imunologické onemocnění. Letošní prodeje léků na hubnutí a cukrovku jsou na rychlém vzestupu a dosahují meziroční nárůst o 92 %. Z analýzy Allianz Trade vyplývá, že boom léků na hubnutí by mohl celosvětově ušetřit náklady na zdravotní systém o 3.3 bilionu eur v následující dekádě.
Spouštěčem této změny nastal po úspěšném vývoji agonistů receptoru GLP-1, kteří dokáží potlačit chuť k jídlu a zároveň snížit hladinu cukru v krvi. Tržby GLP-1 bestsellerů Semaglutidu a Tirzepatidu vzrostly ze skromných 4,5 miliardy eur v roce 2021 na 21,2 miliardy eur v roce 2023. Letošní prodeje GLP-1 léků jsou na rychlém vzestupu a dosahují meziroční nárůst o 92 %. Zejména u přípravku Ozempic se očekává, že v roce 2024 bude celosvětově druhým nejprodávanějším lékem (tržby 17 mld. eur).
„Léky na hubnutí by se mohly stát klíčovým faktorem pro celosvětový zdravotnický systém, který by v následující dekádě mohl ušetřit 3,3 bilionu eur. Obezita, která postihuje 884 milionů dospělých na celém světě (16 % světové dospělé populace v roce 2022, oproti 7 % v roce 1990), s sebou přináší značné vedlejší přírůstky v podobě cukrovky a srdečních onemocnění. Tyto zdravotní problémy ročně vyvolají přímé náklady ve výši 698 miliard eur, což představuje 7,8 % celosvětových výdajů na zdravotnictví, nemluvě o ztrátě produktivity. Rozšířené užívání léků GLP-1 by mohlo ušetřit 2,0 bilionu eur na zdravotních nákladech v příštím desetiletí, pokud se míra obezity ustálí, nebo 3,3 bilionu eur, pokud poklesne na úroveň roku 2010. V USA, kde i nadále pozorujeme nejvyšší míry obezity, by tyto úspory mohly dosáhnout až 1,8 bilionu eur,“ říká Jan Tůma, úvěrový analytik české pobočky Allianz Trade.
Společnosti Novo Nordisk a Eli Lilly, výrobci těchto přípravků, by měly podle prognóz v roce 2024 zaznamenat růst tržeb o 24 % a 33 %. To přináší očekávání, že trh s GLP-1 by se mohl do roku 2030 dostat až na 92 miliard eur. Novo Nordisk je nyní největší evropskou společností podle tržní kapitalizace, zatímco Eli Lilly se stala silným konkurentem sedmi největších společností na americkém akciovém trhu. Růst Novo Nordisk, potažmo celého farmaceutického průmyslu, se pozitivně promítl do dánské ekonomiky – příspěvek společnosti Novo Nordisk k růstu reálného HDP Dánska se v roce 2022 zvýšil o 90 % a v roce 2023 o 50 %.
Rozvoj obchodu s léky na hubnutí však může zpomalit regulace a konkurenční boj. „Někteří spotřebitelé hlásili vedlejší účinky, jako je nevolnost a průjem, což vyvolává otázky ohledně schopnosti tyto produkty používat dlouhodobě. Mezitím se rozhořívá konkurenční boj: s vypršením patentů se mohou objevit generické alternativy, zejména u semaglutidu v Číně, a to už v roce 2026. Napodobeniny již nyní ukusují z tržních podílů a ohrožují ceny a ziskovost zavedených hráčů. Pro udržení se v nabídce budou muset společnosti reagovat snížením cen,“ vysvětluje Jan Tůma.
Nárůst obliby léků na hubnutí budou mít dopad na jiná odvětví, a to zejména na potravinářský průmysl. Do roku 2030 se očekává téměř 15 milionů uživatelů, kteří budou pravděpodobně potlačovat chuť na vysoce kalorické a zpracované potraviny. Tento posun v chuti k jídlu by mohl do roku 2035 snížit velikost trhu s potravinami o 40 miliard dolarů jen v USA, přičemž nejvíce to pravděpodobně pocítí obchody s rychlým občerstvením a cukrovinkami.
